Chci starého Billa!!! 7. KONEC!

25. března 2008 v 21:40 | Wendullka & Clarrkys |  Chci starého Billa!!! // Clarrkys
,,S tím počítám…'' musím to z něho dostat.
,,No tak dobře. Když jsem sem přijel, bylo mi ještě hůř než doma. Na jedné diskotéce si mě všiml chlap.''
,,Ten ze včerejška?''
,,Jo, a nepřerušuj mě. No a on, že mi může pomoct a nabídl mi ten heroin. Já jsem to jen chtěl zkusit, vzal jsem si ho.''
,,To se dalo čekat.'' Uchechtl jsem se.
,,Tak už sakra drž hubu… jestli to chceš slyšet!!''
,,Jasně… už budu zticha. Pokračuj.'' Radši už mu do toho nebudu kecat. Ještě se nasere a neřekne mi to.
,,No a tak… neměl jsem mu to čím zaplatit a on mi řekl, že protentokrát to mám zadarmo a pak mu to budu platit něčím jiným. Ještě mi i ukazoval, jak se to píchá. Normálně, ale ten pocit… to bych ti přál zažít, to je něco, co by se ti nikdy nijak jinak nepovedlo. No to máš jedno. Z toho baru jsem se vracel až ráno za světla, nějak kolem páté nebo šesté. A znáš to tu, provoz je tu velký i v noci, natož v sobotu ráno. No… a já tak šel přes přechod, ale jako nemysli si, dával jsem si pozor, abych šel na zelenou. Ale trochu jsem špatně viděl, víš ne. a já tak v pohodě jdu… a normálně nějaký borec si to do mě napálí. No tak břicho už jsi viděl a ještě jizvu, jak krávu na hlavě.''
Chudáčku… tohle jsem teda nečekal…
,,Ale jak se ti tohle mohlo stát? Vždyť, kdyby do tebe normálně narazil, tak bys tohle neměl…???...''
,,Ale vždyť mě znáš, u mě když se něco posere, tak ve velkým stylu. Prostě chápej.. jak jel tak rychle, tak vůbec nezabrzdil a tím mi zařídil krásný let po hlavě předním sklem. No a to sklo se mi napíchalo do břicha. Na zádech jsem měl naštěstí jen škrábance. Byl jsem v bezvědomí. Dál už je to klasika. Přijela sanitka a hned mě brali na sál. Jenomže zjistili, že mám v krvi drogy. Tím se to dodělalo. Hned mě převezli do psychiatrické protidrogové léčebny. Tam jsem měl prý záchvat či co. Něco v tom smyslu, že jsem volal tvoje a mámino jméno a při tom jsem chtěl další dávku. Museli mě svázat a dát na nějaký izolační pokoj. Já si nic z toho nepamatuju, jen ta srážka s autem a potom jsem se až vzbudil na to pokoji přivázaný k posteli. Přišel tam nějaký doktor a já jsem radši dělal, že spím… a to byla chyba. Došel až k posteli, odpoutal mi nohy a vysvlekl mi spodní část něčeho jako pyžama. Podzvedl mě a pak to přišlo… to snad nemusím popisovat.''
Bylo mi ho strašně líto.
,,Pane bože Bille… to snad nemyslíš vážně!''
Viděl jsem, jak mu tváři stéká velká slza. Rychle jsem k němu přiskočil a vší silou ho objal, div jsem ho neudusil. Obmotal mi ruce kolem krku a jen tak jsme se objímali. Začal vzlykat a já se ho snažil utišit.
,,No tak… Bille… pššt… už je to dobré… nedovolím, aby se něco podobného opakovalo… neboj.''
Trochu se uklidnil a pokračoval:,,Využil jsem toho, když mi pak rozvázal i ruce. Utekl jsem odtamtud a od té doby jsem ho neviděl. Někde ve městě jsem pak potkal Katy. To ona mě zase postavila na nohy a starala se o mě, když jsem byl psychicky na dně. Párkrát jsem ještě potřeboval herák, ale musel jsem tomu chlápkovi platit, tak jak jsi viděl včera. Já… já nejsem závislý, jenom když mě něco hodně rozruší, tak potřebuju dávku. Jako například včera.''
,,Aha… tak to jsem nečekal. Věřím ti a doufám, že s tím, že už to svinstvo nepotřebuješ je pravda. Nechci, aby potom doma byly nějaké problémy.''
,,Opravdu, věř mi… A… řekl jsi doma?'' Zajiskřilo mu v očích.
,,No já počítám s tím, že se vrátíme domů. Ke Gordonovi a ke kapele… i Andreasi se po tobě už stýská.''
Oči mu zářily radostí, ale z ničeho nic zase zesmutněl a sklopil pohled k zemi.
,,Víš… já mám jedno tajemství, ale musím ti ho říct…''
,,Má to něco společného s tím, co se stalo dnes ráno?''
,,Ano.''
,,Tak povídej.'' Nemohl jsem se dočkat, co mi sdělí.
,,No, víš… s tím chlapem… jsem si představoval tebe.''
Údivem mi povylétlo obočí, ale neskutečnosti jsem něco takového čekal.
,,Tome…… miluju tě.'' Podíval se na mě uslzenýma očima a čekal, co odpovím.
,,Billí…… já tebe taky!'' Usmál jsem se a on taky. Ztvrdili jsem to polibkem pravé lásky.
S naší chůzí jsme pokračovali až k lesu a pak se vrátili ke mně do bytu.
O MĚSÍC POZDĚJI
,,Jsem doma!''
,,Tome!!'' Rozběhl se ke mně Gordon.
,,Co Bill? Našel jsi ho?''
Já jen o trochu víc pootevřel dveře a tam už stál usmívající se Bill.
Začali se objímat.
,,Tati!!''
,,Jsem rád, že už jsi doma!!''
Samozřejmě, že Gordon neví o našem vztahu, ale hlavně jsme teď všichni spolu a šťastní. Bill svá slova potvrdil. Od té doby už ten bordel neměl.
Skupina se znovu dohromady nedala, ale přátelé zůstaneme pořád.
Hlavně, že s Billem máme jeden druhého.
KONEC!!
Napsala: Clarrkys
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kiki kiki | Web | 2. srpna 2009 v 18:00 | Reagovat

uzasny!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.