Ich häse (liebe) Dich-5

24. března 2008 v 22:04 | Wendullka & Clarrkys |  Ich häse (liebe) Dich // Mishell
,,Tak anorexie.Odpusť mi Billí.,, opět si to vyčítá, rozhlédne se jestli někdo nejde a opatrně Billovi odhrne deku a vyhrne triko.
Poskytne se mu pohled na jeho zohavené a hladem zničené tělíčko, které vždy mělo krásně hnědou, sluníčkem opálenou barvu. Ale teď? Teď je jen bledý jako stěna a vystupují mu jen kosti, kůže už je snad tenká jako papír. Tom se neudrží, znova se dá do tichého pláče, spraví mu tričko, které na něm jen visí a přikryje ho dekou. Znova ho ochranitelsky chytne za ručku. ,,Všechno bude jako dřív bráško.Už nikdy nedopustím aby se ti něco takového stalo. ,, dívá se na něj.
Po hodině , kdy Tom u brášky sedí ,sebou Bill mírně cukne. Tom ihned zbystří .
Pomalu otevřu očka a čekám, že sem zase v té tmavé ošklivé místnosti. Ale ne, když je otevřu uvidím světlo, mírně natočím hlavu abych se koukl z okna a uvidím Toma. Trošku se vyděsím. ,,Billí, Billí. Zlato, si při sobě? ,, Tom je štastný, ale zároveň se cítí špatne z toho co provedl. ,, C-co se stalo? ,, špitnu strašně potichu. ,,Máš anorexii Billí.,, hladí mě po ruce. Mě došlo, že ji asi mít budu ,ale já se ptal na to co se stalo s tebou. ,,Proč si tady? ,, unaveným očkama na něj civím. ,,Měl jsem o Tebe strach.,, když mi to řekne , odvrátím od něj hlavu. ,,Chtěl bych se ti za vše omluvit Tomí, za všechno to trápení co jsem ti způsobil.Odpust mi. Mám tě rád bráško. ,, se slzami v očích mi řekne něco, co bych snad už nikdy nečekal. Zase se otočím. ,,Já tě miluju..,, zašeptám bezmocně. Tom se mi podívá přímo do očí. ,,Já Tě taky miluju Bille.,, ani sám neví proč to vypustil z úst. Pousměju se, překvapeně. ,,O-obejmeš mě? ,, špitnu. Tom neodpoví , pomalu a jemně mě obejme, ani na mě pořádně nechce dolehnout, jako by měl strach , že se zlomím. Pomalu, oslabeně zvednu jednu ručku a taky tě obejmu. ,, Jak dlouho jsem na tohle čekal. ,, zašeptám. Tom se mi podívá znova do očí. ,,Já vím, promiň mi to. ,, smutně kouká. ,,Odpuštěno.,, řeknu,ale to co mi provedl ve mně zůstane navždy, na to se zapomenout nedá. Než se dokážu vzpamatovat už cítím Tomovy rty na těch mých. Je to jen (ne)obyčejný polibek,který trvá tak vteřinu nebo dvě,ale pro mě to je jako hodina. Když se ode mě mírně odtáhne, zadívá se mi opět do očí. Nemám slov, tak dlouho jsem čekal na tuhle chvíli, často jsem už nevěřil, že by se to mohlo stát.
Když Tom vidí, že nemám námitky zase se ke mně přiblíží, znova spojí své rty s těmi mými a začne mě jemně líbat. Tohle snad není možný, je to jako sen, doufám , že nikdy neskončí.
A taky že neskončí…
-----------------------------
-po3týdnech-
Bill už je doma, stále se léčí s anorexií.Vše se pomalu vrací do starých kolejí, ale až na to ,že Bill s Tomem chodí už 3 týdny, milují se nadevše a jsou štastní.Spojili své pokoje a mají společnou postel. Simone se taky už vzpamatovala a uvědomila si, že Bill je taky její syn a musí ho mít stejně ráda jako Toma.Ali a Nick se odstěhovali do Berlína a Matty s Billem jsou skvělí přátelé. Ostatní na TU ONU událost už zapomněli, ale jediný Bill ví co to v něm nechalo za psychické a vlastně i fyzické rány.Každý večer má noční můry, zdá se mu jak TAM byl, co mu dělali ,ale ještě horší je když se mu zdají ty živé vzpomínky jak ho mlátil až do krve TOM.
Tohle z paměti nedostane, nikdy…
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
**Konec**
(A žili štastně až navěky…)
Mishell
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rikka Rikka | 25. března 2008 v 0:13 | Reagovat

nejak je to rychle ukonceny.. ale stejne se mi to mocinky libilo!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.