Koncert 2.

16. března 2008 v 16:34 | Mishell & Clarrkys
Koncert probíhá v pohodě, všude davy bláznících fanynek. Ony by snad za můj pohled darovaly
cokoli..i život..někdy to vypadá mezi nimi fakt docela drasticky..Zpívám jak nejlépe můžu, přesto
mě Tomovi pohledy a pohyby nenechávají chladným.. Tom mě za každou větou, za každým
slovem kontroluje,sice nenápadně, ale jeho sekundovým pohledem propíchne moje srdce a
divoce rozproudí krev v mých žilách....ne!!!!Musím se soustředit na zpěv.V duchu zpytuji svědomí.
Chrlím ze sebe slova, významově všechny pro Toma,všechno dění v kapele,všechny
texty,všechna láska patří jemu..mému nejlepšímu bráškovi..některé fanynky si naivně myslí, že to
promlouvám k nim..ale dělám to jen kvůli mé největší lásce.
Dnes se všichni moc snažíme, tento koncert v Německu je pro nás velmi důležitý..Tom se vzdaluje
ode mě…jde pozdravit fanoušky na okraj vystupovací plochy.. já zpívám z plných plic,ale moje oči
nemůžou zůstat na fanoušcích, musím pořád sledovat Toma..hlavně jak si to užívá s fanoušky..je
tak krásné vidět něco, co se snaží stejně jako já,a ještě mu záleží na nás všech..ó,tak ochotné a
upřímné..po chvíli přiběhnu k němu a začneme si tuto situaci plně užívat společně.…otáčí pohled
ke mně, usmíváme se na sebe a bereme to jako svoje hudební vyžití… ach,ty pohledy..a tu kytaru
na svém prohnutém těle,struny na které brnká zakrývají přesně jeho přirození..z jeho tváře
pozoruji jeho velké vzrušení.."ˇŽeby jsem ho vzrušoval?" to je úžasný pocit..už jsem myšlenkami
na hotelu.. spolu..jen my…rytmická písnička skončila a my už plně vyčerpaní se nemůžeme dočkat
poslední pomalé In die Nacht..
Publikum ztichne,všichni čekají, až reflektory ozáří jen nás dva..to světlo je jako každý z nás,
který vnáší do života tomu druhému překrásnou čistou lásku..takovou, která může existovat jen v
sourozencích..všechna ta černá tma kolem ale nedokáže porazit tuto lásku..naše světlo je silnější
než ona..začnu zpívat písničku In die Nacht…přesně vysvětluje mé aktuální pocity,ale každý
koncert ji obohacuje něco jiného..jsou to bratrovy pohledy..každý jeho pohyb úst,očí či těla je
pokaždé nenapodobytelný originál..a proto se mě naše písničky nepřestaly a doufám že ani
nepřestanou ohrávat…ty pocity se totiž napodobit nedají..trvají v nás a budou trvat celý život..
když jsme ho celý společně začali, musíme ho ve stejném složení i dokončit..Vidím v Tomovi
nedočkavost..chuť..pouze stačí, když se v jeho čokoládových očí zablýskne paprsek čisté lásky,to
světlo…uvádí mě do rozpaků..neustále se díváme sobě do očí a já jen pomalu vyslovuju
slova…oba se tolik chápeme..chápeme navzájem své pocity,hádky, štěstí i smutek..Vdyť Tom je
jediná osoba na světě, které můžu nejvíce věřit..je to přece můj bratr!! …a myslím si, že on má na
to stejný názor.
Koncert skončil, poslední už poněkud odbytá slova..následovné děkování fanouškům i fanoušků…
Pokračování příště!
Napsala: Wendullka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rikka Rikka | 16. března 2008 v 21:38 | Reagovat

dal dal dal dal xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.